Seznam relevantních dokumentů a zdrojů, které se váží k problematice výstavby větrných elektráren.
Videa a novinové články o větrných elektrárnách v ČR a ze světa.
Videa z výstavby VTE a z obce Brzkov.
Informace o referendu v Černovicích. Petice a referenda proti výstavbě VTE dalších obcí a měst z ČR.
VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ
Počet hlasovacích okrsků v obci 3
Počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování 3
Celkový počet oprávněných osob zapsaných v obci ve výpisech ze seznamu oprávněných osob 1444
Celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky 943
Celkový počet odevzdaných úředních obálek 937
Celkový počet platných hlasů 917
Celkový počet platných hlasů s odpovědí "ANO" 318
Celkový počet platných hlasů s odpovědí "NE" 597
Celkový počet oprávněných osob, které neoznačili křížkem žádnou odpověď a zdrželi se tak hlasování 2
PLATNOST HLASOVÁNÍ
Počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky byl 943
Celkového počtu oprávněných osob 1444
Účast 65%
Referendum je platné.
ZÁVAZNOST HLASOVÁNÍ
Pro odpověď ANO hlasovalo 318 oprávněných osob, tedy 34% oprávněných osob, které se hlasování v místním referendu zúčastnily a 22% z celkového počtu oprávněných osob.
Pro odpověď NE hlasovalo 597 oprávněných osob, tedy 63% oprávněných osob, které se hlasování v místním referendu zúčastnily a 41% z celkového počtu oprávněných osob.
Referendum je závazné.
Výstavbu VTE voliči odmítli v Kobylé nad Vidnavkou, Velké Kraši a Bernarticích na Jesenicku, Černovicích na Pelhřimovsku, Polné na Jihlavsku, ve Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku, Řisutech na Kladensku, v obci Peč na Jindřichohradecku a v Čakové na Bruntálsku.
Pro výstavbu nebo pokračování plánovaní větrníků se lidé vyslovili ve Stonařově a Věžničce na Jihlavsku, Menharticích na Třebíčsku, Domašově u Šternberka na Olomoucku, Mišovicích na Písecku, Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku a Jarově na jižním Plzeňsku.
Výjimkou snad v celé zemi je sousední obec Křeč s plánem výstavby až 14ti větrných turbín 200 m vysokých. V obci letos proběhla kontrolovaná anketa. Lidé museli podepisovat svá jména – a mnozí mají strach proti výstavbě parku obřích větrných turbín otevřeně vystoupit. Starosta Křeče odmítá vyhlásit místní referendum, neb má až panický strach, že by v tajném hlasování občané řekli jasné NE. Přitom už v roce 2009 všechny dotčené orgány výstavbu odmítly a požadovaly EIA i u jedné menší turbíny. Dnes starosta lidem slibuje nemalé peníze, aby megalomanský průmyslový projekt v této malé obci protlačil.
Pokud by se větrné turbíny v Křeči postavily, obec bude doslova sevřená: VVN ze severu, turbíny od severu, západu a jihu, průmyslová hala a zemědělský areál od východu. Už z mapy je patrné, v jaké pasti se tam ocitli. Z obce zmizí klid, lidé se nevyspí, jejich domy ztratí hodnotu a obec se přestane rozvíjet. Těžko se jim tam bude žít, těžko své domy prodají. Takto vypadá budoucnost, pokud rozhoduje hamižnost – nikoli zdravý rozum, úcta k přírodě a krajině. Ale i takto drakonický plán má šanci, že ho lidé zastaví. Dum spiro, spero.
Na veřejném jednání ve Křeči konaném za účasti občanů a kandidujících poslanců Spolu starosta prohlásil, že v případě, že vlastníci neuzavřou kupní smlouvy na převod pozemků určených k výstavbě větrných elektráren, může dojít k umístění větrných turbín v menší vzdálenosti od zastavěného území obce. Někteří občané toto prohlášení vnímají jako výhrůžku. V souvislosti s tím, že starosta odmítl vyhlásit místní referendum, část obyvatel vyjadřuje obavy z postupu vedení obce a interpretuje jeho prohlášení jako formu nátlaku, které má ovlivnit jejich rozhodování ve věci převodu pozemků.
Hodnota nemovitostí je ovlivněna především vzdáleností od větrné elektrárny, její viditelností, velikostí projektu a tím, zda jde o fázi oznámení, výstavby či provozu. V mnoha případech jsou tyto dopady jen malé nebo časově omezené, avšak v místech, kde jsou turbíny blízko a výrazně dominují v krajině, se prokazatelně objevují poklesy cen.
Výzkumy z různých evropských zemí i mezinárodních meta-analýz ukazují, že výstavba větrných elektráren může mít negativní dopad na ceny nemovitostí, zejména tam, kde jsou turbíny dobře viditelné nebo vnímané jako rušivý prvek. Největší poklesy hodnot domů se objevují v blízkosti do 1–2 km, kde mohou dosahovat jednotek procent, zatímco s rostoucí vzdáleností vliv rychle klesá a obvykle mizí kolem hranice 3–4 km. Významnou roli hraje nejen samotná vzdálenost, ale také viditelnost, hluk, charakter krajiny a hustota osídlení. Z toho vyplývá, že trh s nemovitostmi citlivě reaguje na lokalizaci a podobu větrných parků.
Obtěžování hlukem se považuje za zdravotní účinek podle (WHO) definice zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje obtěžování hlukem za závažný zdravotní účinek od hranice, kdy dochází k obtěžování 10 % zasažených osob.
WHO má pro hluk z větrných turbín samostatnou kategorii. Jedná se o jiný hluk než hluk z dopravy (silniční, železniční a letecká doprava) a hluk z volného času.
Hluk z větrných elektráren může vést k tzv. obtěžování hlukem, což je psychický stav spojený s podrážděním, stresem, úzkostí a dalšími negativními emocemi. Dlouhodobé působení hluku, zejména v noci, přispívá ke stresové zátěži organismu, která se podílí na vzniku kardiovaskulárních onemocnění, poruch spánku, nespavosti a zhoršení psychické i fyzické výkonnosti. Citlivé osoby mohou reagovat i na hluk, který je pod obecnými hygienickými limity.
Výstavba větrných elektráren sama o sobě globální změnu klimatu nezastaví ani neurychlí – ta probíhá v důsledku celosvětových emisí a procesů, které přesahují naše území. Co však park větrných elektráren zásadně ovlivní, je místní mikroklima mezi kopci, kde žijeme. Turbulence kolem obřích věží naruší přirozené proudění vzduchu, změní rozložení vlhkosti a mohou ovlivnit i teplotní stabilitu údolí. To, co nás po staletí chránilo – klidné a vyrovnané podmínky dané tvarem krajiny – se může nenávratně narušit.
Místní mikroklimatické změny způsobené provozem větrných farem mohou mít hluboký a dlouhodobý dopad na okolní ekosystémy. Studie ukazují, že turbulence za turbínami míchají suchý a teplý vzduch směrem k povrchu, zvláště v nočních hodinách, což vede k zvýšenému výparu, snížení vlhkosti půdy a celkovému oteplení v úrovni povrchu. Stabilní mikroklima mezi kopci může být nahrazeno dynamickým prostředím, které přinese vyšší teplotní rozdíly a sušší půdu.
Naši předkové si dobře uvědomovali, proč je oblast Černovicka mezi kopci Svidníkem, Choustníkem a Tlučínem vhodným místem k životu. Tyto kopce nejsou jen orientačními body v krajině – po staletí nás chránily před silným větrem, zmírňovaly nárazy bouří a spoluutvářely naše specifické mikroklima. Právě díky nim zde panovaly stabilnější a příznivější podmínky pro život, zemědělství i hospodaření. Je to dědictví, které bychom měli vnímat jako moudrost minulých generací a chránit ho pro budoucnost.
Plánovaná výstavba větrných elektráren v okolí Černovic představuje vážné riziko pro volně žijící ptáky. Hrozí časté kolize s lopatkami turbín, narušení migračních tras a zničení přirozených hnízdišť a potravních stanovišť. V oblasti se vyskytují chráněné druhy jako orel mořský, čáp bílý nebo moták pochop, jejichž populace jsou zranitelné i při menších zásazích do prostředí. Český zákon o ochraně přírody i evropská legislativa výslovně zakazují činnost, která vede k úhynu nebo vyrušení těchto ptáků.
Výstavba větrných elektráren v okolí města Černovice u Tábora by zásadním způsobem narušila krajinný ráz území, které se vyznačuje přírodní harmonií, historickou hodnotou a rekreačním využitím. Turbíny by svým rozměrem, viditelností a světelnými efekty nevratně poškodily estetickou a kulturní hodnotu krajiny, omezily rozvoj oblasti a snížily kvalitu života místních obyvatel.
Přehled důležitých témat o VTE a dopadů na životní prostředí občanů Černovic
Výstavba větrných elektráren, přesahujících výšku 200 metrů, nenávratně mění charakter krajiny. Dochází ke znehodnocení přírodního a kulturního dědictví naší krajiny, našeho domova.
Větrné elektrárny jsou hrozbou pro ptáky, netopýry a další živočichy. Dochází ke kolizím a narušení migračních tras. Zásahy do přírody mohou způsobit nenávratné ekologické škody.
Hluk, infrazvuk, stroboskopický efekt a vibrace z provozu turbín mohou negativně ovlivnit spánek, psychickou pohodu a zdraví obyvatel žijících v blízkosti. Tyto dopady jsou dlouhodobé a často podceňované.
Investice často prosazují velké společnosti bez dostatečné informovanosti a souhlasu místních obyvatel. Obce tak ztrácí kontrolu nad rozvojem svého území.
Studie a zkušenosti ze zahraničí i ČR ukazují, že v blízkosti větrných elektráren klesá tržní cena rodinných domů a rekreačních objektů. Výstavba může vést k ekonomickým ztrátám pro obyvatele, kteří zde dlouhodobě žijí.
Přínosy z výstavby – jako jsou kompenzace či příspěvky – jsou ve většině případů zanedbatelné v porovnání s negativními dopady na životní prostředí a životní podmínky.
Výstavbou jedné větrné elektrárny vzniká precedent, který může vést k budoucímu rozšiřování záměrů bez dostatečného zhodnocení kumulativních dopadů. Větrné parky, připojené na vybudovanou přenosovou soustavu, se rozrůstají.
Likvidace a recyklace lopatek je v současnosti komplikovaný a těžko řešitelný problém. Lopatky mají krátkou životnost. Mohutné betonové základy z půdy po dosloužení VTE půjdou odstranit jen velmi těžko.
Po vybudování VTE Věžnice na Vysočině se změnilo počasí vedlejší obce Brzkov, která neměla možnost výstavbu 2 turbín VTE ovlivnit. Obec decimují bouřky, krupobití a záplavy. Větrný park se má dále rozrůstat.
Umisťování VTE do této oblasti zcela nelze doporučit. Hlavními krajinnými prvky jsou soustavy zdaleka viditelných vyvýšenin a předělů oddělujících jednotlivé oblasti krajinného rázu. Nekolizní umístění VTE vzhledem k četnosti těchto dominant na malém prostoru je vyloučené. Stavbami VTE by sice byl dotčen relativně menší počet sídel, stavby by ale nebylo možné umisťovat do větší vzdálenosti od nich.